Egyptské muzeum

Egyptské muzeum sídlící v Káhiře uchovává přes 120 tisíc starověkých exponátů a egyptských artefaktů, díky čemuž se stalo největší institucí svého druhu na světě. Na návštěvníky zde čekají jak jemné filigránové šperky, tak i obrovské žulové sochy egyptských králů. Rozhodně je na co se koukat.

I když egyptské artefakty vystavuje řada dalších muzeí na různých místech světa, žádné z nich nemůže co do bohatství a rozsahu vystavených exponátů konkurovat Egyptskému muzeu v Káhiře. Jeho prostory by ovšem musely být, jak se říká „nafukovací“, aby dokázaly pojmout všechny exponáty. Je v něm tedy vystaven pouze zlomek z egyptských pokladů, zbytek je uložen v depozitáři muzea. Přesto není v lidských silách vidět úplně všechno, co tato instituce nabízí. Plán přízemí i prvního patra je velmi jednoduchý, má pravoúhlé uspořádání s řadou síní kolem střední dvorany. V přízemí se nachází chronologicky uspořádané sbírky – za vstupem začínají exponáty ze Staré říše, dále ze Střední i Nové říše a vše je zakončeno řecko-římským obdobím. V prvním poschodí jsou sbírky uspořádány zase tematicky. Muzeum poskytuje návštěvníkům nejkomplexnější výklad o historii starého Egypta a umožňuje lepší pochopení celé jeho kultury.

Základy této jedinečné kolekce položil francouzský archeolog Auguste Mariette v roce 1858. Tomu se podařilo nashromáždit první sbírku egyptských artefaktů, které nalezl během svých výzkumů v Edfú, Dendaře, Luxoru, Karnaku a na mnoha dalších místech. Svou vlastní budovu získalo muzeum až v roce 1902, která od té doby neprošla žádnou větší modernizací. Tato klasicistní budova situovaná v severní části náměstí Midan Tahrir je sama o sobě velmi ceněným a starožitným uměleckým dílem, které má dnes více jak 100 let. Jelikož její prostorová kapacita přestává vyhovovat, byl v roce 2002 položen základní kámen nové budovy, která ponese název Velké egyptské muzeum. Vzniká nedaleko pyramid v Gíze a její dokončení se očekává v příštím roce. Má se stát důstojným nástupcem dnes již značně zastaralého Egyptského muzea v Káhiře. V západní části nedalekého parku je Mariettův hrob a památník významných egyptologů.

Pokud chcete Egyptské muzeum v Káhiře navštívit, je dobré přijít hned zrána kolem 9 hodiny, protože později je již přeplněno návštěvníky. Můžete jej navštívit společně s výpravou, kde máte zajištěného průvodce, nebo individuálně v rámci vlastního programu. Prohlídka muzea však může být poměrně náročná, exponátů je zde opravdu mnoho a kromě komnaty s královskými mumiemi není budova klimatizovaná. Musíte počítat s tím, že ne všechny exponáty mají popisky, proto se mnohde nedozvíte, na co vlastně koukáte. Ty ostatní jsou popsány arabsky, francouzsky a anglicky. Je proto dobré si před návštěvou přečíst popis muzea a poté se zaměřit jen na exponáty, které vás zajímají. Skvělým pomocníkem je také mapka muzea. Pokud máte dostatek času, je dobré si na muzeum vyhradit dvě návštěvy, při první si prohlédnete přízemí a během druhé se budete věnovat prvnímu poschodí. Vynechat byste neměli ani pěkně udržovanou zahradu muzea, kde je možné spatřit rostliny symbolizující Horní a Dolní Egypt, tedy papyrus a lotos. Narazíte zde také na prodejnu suvenýrů a příjemnou kavárnu.

Ve více než padesáti místnostech je k vidění téměř 120 tisíc různých exponátů. Jednou z hlavních dominant muzea jsou poklady faraona Tutanchamona. Jde hlavně o zlatou pohřební masku a sarkofág, které ohromují návštěvníky ze všech koutů světa. Hravě zastíní všechny ostatní exponáty v muzeu, proto je dobré si jejich prohlídku nechat až na závěr. Dalším velkým lákadlem muzea jsou Expozice královských mumií. Můžete tak pohlédnout do tváře jedenácti nejslavnějších egyptských faraonů jako byl Sethi I., Tuthmos II. nebo Ramess II.

Foto: Simon Taylor

Na centrálním nádvoří v přízemí muzea najdete reprezentativní památky z faraónského období egyptských dějin. Jako první vás jistě zaujme vápencová socha krále Džosera pocházející z 27. století před Kristem, která je nejstarším exponátem káhirského muzea. Objevena byla v roce 1924 v sousedství pyramidy v Sakkáře. Na protější stěně visí kopie Rosettské desky, která byla v minulosti klíčem k rozluštění hieroglyfů. Originál desky se dodnes nachází v britském muzeu v Londýně. Dvorana ukrývá dvě pohřební bárky objevené na pyramidovém poli v Dahšúru jižně od Káhiry. Dále je zde sbírka sarkofágů, mezi nimiž je sarkofág Psusennese I. ozdobený reliéfem bohyně nebes Nut. Nut jako hvězdná obloha je častým námětem stropní dekorace hrobek.

Nejvýznamnějším exponátem dvorany je malovaná podlaha pocházející z amarnského období. Na konci dvorany stojí skupina kolosálních soch majících vznešenou pozici. Tyto sochy představují Amenhotepa III., jeho manželku královnu Tiju a jejich dcery. Sochy byly objeveny na západním břehu Nilu, v Luxoru, kde byly také pečlivě sestaveny. Galerie Staré říše začínají síněmi 46 a 47. V nich najdete tři asi metr vysoké břidlicové triády zobrazující faraona Menkaura, rohatou bohyni Hathor a ženskou personifikaci jedné z oblastí pod jeho nadvládou. Síň 42 náleží staviteli pyramid Chefrenovi, proto sem byla umístěna jeho socha v nadživotní velikosti z černého dioritu. Nalezena byla v údolním faraonově chrámu na pyramidovém poli v Gíze. Kolem Chefrenovy hlavy jsou rozprostřena ochranná křídla sokolího krále Hora. V síni se nachází také dřevěná socha Ka-Apera. Jde o naturalistickou postavu s velkým břichem, masitým obličejem a živoucíma očima, proto mu dělníci pracující na vykopávkách v Sakkáře dali hanlivý název „vesnický starosta“. Stejné pojetí mají i sochy prince Rahotepa a princezny Nofrety staré cca 4600 let, které jsou dominantou síně 32. Sochy tohoto manželského páru byly objeveny v hrobce v Medúmu v oblasti Fajjúm.

Sedící sochou krále Mentuhotepa II. začíná Galerie Střední říše. Socha tohoto faraona byla nalezena v oblasti Dér al-Bahri velmi zvláštním způsobem. Objevil ji vlastně kůň, který se s Howardem Carterem (objevitelem Tutanchamonova hrobu) probořil do díry v písku. Úžasná náhoda tak zapříčinila neočekávané objevení naprosto neporušené hrobky. Dominantním exponátem v síni 22 je kompletní pohřební komora vybavená vápencovými sarkofágy ze Střední říše. K vidění je zde také deset soch Senusreta I., které však nemají s touto pohřební komorou nic společného.

Galerii Nové říše začínají v síni 12 faraoni z 18. dynastie, jako je náčelník Tuthmos III. či Hatšepsut, která byla jedinou faraonskou egyptskou královnou. Její socha z růžové žuly ji představuje v královských šatech, se zbraněmi a falešným vousem. Vypadá tak jako muž, ale rysy obličeje jasně prozrazují, že se jedná o ženu. V galerii Amarny jsou uloženy exponáty související s obdobím vlády faraóna Achnatona. Sám faraón bývá zobrazován ve zvláštní podobě – má velké břicho, ženské boky a stehna, smyslné rysy obličeje, prodlouženou lebku, zdůrazněné oči a odulé rty. Je vyobrazen na několika stélách se svou rodinou. Jeho manželka Nefertiti oproti němu působí velmi přirozeně. U vstupu do východního traktu jsou situovány dvě monumentální hlavy Ramesse II. a jsou již součástí Galerie Pozdního období. V síni 44 se nachází zajímavá atrakce s názvem „Ztracené a nalezené“, která obsahuje bezcenné předměty objevené pašeráky starožitností.

Foto: Charlie Phillips

Jakmile přejdete do prvního patra, otevře se před vámi Expozice královských mumií, kde je ve skleněných vitrínách umístěno 11 královských mumií. Prohlédnout si tak můžete krále Sethiho I., jeho syna Ramesse II., Tuthmose II., královnu Meret Anum a další významné panovníky. V síni 54 jsou pak k vidění také mumie zvířat, shlédnout tak můžete bizarní sbírku vysušených opic, koček a najdete tam dokonce i sokola či rybu. V síni 43 je umístěna galerie Yuja a Tuju, kde jsou k vidění předměty, které měly sloužit k užívání během posmrtného života. Vystaveny jsou zde postele, már, jeden vozík a několik rakví. Síně 37, 32 a 27 ukrývají modely Střední říše, které umožňují nahlédnout do běžného života v době asi 2000 let před Kristem. Mezi modely je kupříkladu dílna tkalce, lodě při rybolovu či pastýř ženoucí stádo dobytka. Tyto modely byly opravdovými pohřebními dary, které byly nalezeny na západním břehu v Luxoru. Některé z těchto předmětů jsou umístěny také v Metropolitním uměleckém muzeu v New Yorku.

V síni 14 jsou k vidění mumie z řecko-římského období, které mají malované obličeje. Tato dekorace je známá jako Fajjúmský portrét. Expozice v dalších síních západního traktu jsou již velmi špatně uspořádány, proto je lepší se vrátit a navštívit prostory věnované Tutanchamonovi. Hrobka faraóna Tutanchamona byla objevena v roce 1922 Howardem Carterem. V ní se nacházelo mnoho pokladů chaoticky nakupených na sebe, jejich registrace a popsání tak trvala 4 roky. V muzeu je nyní vystaveno na 1700 exponátů pocházejících z hrobky tohoto mladého panovníka. V síni 45 stojí dvě sochy krále v životní velikosti, které jakoby chránily síň, v níž je uloženo jeho tělo a spousta předmětů spojená s jeho životem. Síň 35 vystavuje řadu malých figurek bohů zvaných „vešebty“, které byly vkládány do hrobu na Tutanchamonovu ochranu. Nachází se zde také královský „lví“ trůn pokrytý plátkovým zlatem a zdobený intarziemi ze skla a polodrahokamů.

V síních 20 a 25 jsou vystaveny alabastrové nádoby, lampy a kalich, v síni 15 pak několik modelů lodí. Nejvíce návštěvníků však potkáte u síně 10, kde jsou k vidění tři královy pohřební vozy ozdobené zvířecími hlavami. V jejich sousedství je skříň z alabastru s urnami, které sloužily k ukládání vnitřností mumifikovaných osob. Celá skříň se poté ukládala do vedlejší zlaté ostatkové skříně, kterou chrání bohyně Eset, Neit, Nebhhet a Serket. V síních 7, 8 a 3 jsou umístěny pozlacené dřevěné schránky se sarkofágy a několika vnitřními rakvemi. Tělo krále Tutanchamona bylo uloženo v té nejmenší, ale nejdrahocennější ze všech rakví a bylo opatřeno slavnou, 11 kilogramů vážící posmrtnou maskou, která dominuje celé síni č. 3. Byla vyrobena celá ze zlata, doplněna očima z obsidiánu a křemene a obočím z lazuritu.

V síni 2 jsou vystaveny předměty nalezené roku 1939 v pěti nevyloupených královských hrobkách z období Nové říše. Mezi nimi je i stříbrný antropoidní sarkofág faraona Psusennese I., který je ozdoben hlavou sokola. Síň 4 uchovává exponáty starověkého egyptského šperkovnictví a exponáty pocházející z řecko-římského období, jež byly objeveny v oázách na západě země.

U vstupu do muzea se nachází neustále přeplněná prodejna knih, která nabízí mnoho literatury nejen o muzeu, ale všeobecně o starověkém Egyptě. V muzeu můžete za příplatek i fotografovat, zakázáno je však používání blesku a zřízenci muzea to velmi bedlivě hlídají. Použít zde můžete dokonce i videokameru, za ni však zaplatíte mnohem více. Jediné co se nesmí vůbec fotografovat, jsou královské mumie, fotoaparáty musíte odložit u pokladny před vstupem do komnaty, kde jsou uloženy. Vstupné do muzea činí 20EL.