Pyramidy

Žádná návštěva Egypta se neobejde bez návštěvy pyramid, které jsou nejvýraznější památkou a také největším turistickým lákadlem této africké země. Tyto jehlanovité stavby jsou stále opředeny tajemstvím a současní návštěvníci je shledávají stejně úchvatnými jako lidé ve starověku.

Na území dnešního Egypta se nachází celkem 138 pyramid, které byly vystavěny během období staré a střední říše vlády faraónů. Jejich stáří je tedy ohromné, stály již dávno předtím, než se narodil sám Ježíš Kristus na počátku našeho letopočtu. V době, kdy lidstvo oslavovalo příchod nového milénia v roce 2000, pyramidy vstupovaly již do pátého tisíciletí své existence. Jedno arabské přísloví praví: „Člověk se bojí času, ale čas se bojí pyramid.“

Většina pyramid nestojí osamoceně, ale jsou seskupeny do jakýchsi pyramidových komplexů. Kromě pyramid byly součástí těchto komplexů ještě zádušní chrámy faraonů a svatyně zasvěcené některému z mnoha egyptských božstev. Jehlanovitý tvar pyramid vysvětlují egyptologové dvěma způsoby. První teorie pojednává o tom, že jsou pyramidy vlastně prvotním pahorkem, který se podle egyptské mytologie stvoření světa vynořil z oceánu. Podle druhého tvrzení byly stěny pyramidy symbolem pro parsky slunce, kterými sluneční bůh Amon Re objímal svého potomka – faraona. Způsob jakým byly tyto obrovské stavby ve skutečnosti postaveny, je dodnes velkou záhadou.

Z bezpečnostního hlediska a z důvodu ochrany památek je dnes přísně zakázáno stoupat na pyramidy. Turisté mají umožněn přístup do nitra některých z nich, což je jistě nezapomenutelný zážitek.

Gíza

K nejznámějším a nejnavštěvovanějším pyramidám v Egyptě bezesporu patří pyramidy v Gíze, které byly postaveny v letech 2 700 až 2 560 př. n. l. Jsou jedinými památkami patřícími mezi sedm antických divů světa, které se podařilo dochovat do dnešních dní. Dnes však již pyramidy v Gíze neleží uprostřed pouště, ale nedaleko hlavního města Káhiry. Mohou za to neustále se rozrůstající předměstí této živé a pulzující metropole. V minulosti bylo možné se k nim dostat pouze na velbloudech, či na koni přes pole, protože se nacházely na okraji pouště, asi 16 km od centra metropole. Dnes k nim vede čtyřproudá silnice al-Haram se značným provozem a neustálými zácpami. Turisty však na náhorní plošinu, na které byly pyramidy vystavěny, vozí klimatizované autobusy z náměstí Tahrir.

V okolí památek dnes pobíhá množství neodbytných prodavačů nejrůznějších cetek a suvenýrů, kteří zde o své zákazníky nemají nouzi. Jestliže vám nestačí se pyramidami pokochat zvenčí, můžete si zaplatit i vstup do jejich tajemného interiéru.  Každý den může do pyramidy vstoupit jen 300 osob, proto pokud máte o vstupenky zájem, budete si muset přivstat. V současné době se dá vstoupit do všech tří hlavních pyramid. Pokud pyramidy navštívíte k večeru, můžete si připlatit za na světelnou show, kterou Egypťané nazývají „světlo a zvuk“.

Největší a také nejstarší je Cheopsova (nebo také Chufevova) pyramida, která byla údajně postavena z 2 a půl milionů vápencových kvádrů, z nichž každý váží v průměru 2,3 tuny. Napoleon údajně v roce 1798 spočítal, že obsahuje tolik kamene, který by stačil na výstavbu 1 metr vysoké zdi, která by lemovala celou Francii. Pyramida je stará 4400 let a až do 19. století byla nejvyšší stavbou světa, v roce 1880 ji však převýšila katedrála v německém Kolíně nad Rýnem. Podle dochovaných antických textů trvala její stavba asi 20 let a pracovalo na ní 400 tisíc řemeslníků a otroků, kteří se střídali ve směnách po 100 tisících dělnících.

Původně dosahovala pyramida výšky147 metrů, později ji však byl sejmut vrcholový blok a tak je dnes o něco nižší, dosahuje 138 metrů. Jedna strana základny pyramidy měří 230 metrů. Původní vchod do pyramidy leží ve výšce 16,5 metru nad zemí. Návštěvníci mohou po schodech vystoupat o několik metrů níže a pod hlavním vchodem vejít dovnitř otvorem, který nechal v roce 820 našeho letopočtu vybourat egyptský vládce chalíf Abduláh al-Mamún. Uvnitř pyramidy je možné vidět prostor zvaný Královnina komora, Velká galerie či Hlavní králova pohřební komora. V této komoře byl nalezen sarkofág z červené žuly, který pravděpodobně patřil samotnému Cheopsovi. Cheopsova pyramida každého uchvátí svou dokonalostí a mohutností a na mnohé působí tak, že je naplní energií. Návštěvu vnitřku pyramidy by si měli rozmyslet lidé trpící klaustrofobií nebo srdečními potížemi.

V roce 1954 byla v podlouhlých obdélníkových jámách u Cheopsovy pyramidy objevena loď rozebraná na 1224 dílů. Archeologům se podařilo dát tuto skládačku dohromady a zrekonstruovaná loď z cedrového dřeva je nyní uložena ve speciálním Muzeu sluneční lodi, které se nachází na jižní straně pyramidy. V blízkosti Cheopsovy pyramidy stojí ještě tři menší pyramidy, kterým se říká „Pyramidy královen“. Původně byly čtyři, ale ze čtvrté byly teprve nedávno objeveny pouze pozůstatky základového zdiva. Údajně sloužily jako místo posledního odpočinku pro matku, manželky a dcery faraona.

Nedaleko velké Cheopsovy pyramidy se nachází také o něco menší Chefrenova (známá také jako Rachefova) pyramida. Od ostatních pyramid v komplexu je rozpoznatelná svou bílou čepičkou z hladkého kamene, která je pozůstatkem po tvrdém leštěném vnějším obložení, kterým byly původně vyzdobeny všechny pyramidy. Jejich obležení však bylo později strhnuto a použito k výstavbě paláců v Káhiře. Také u Chefrenovy pyramidy je možné navštívit interiér, kde se nachází pohřební komora.

Nejmladší a nejmenší pyramidou v Gíze je Menkauerova pyramida, která je asi o čtvrtinu menší než dvě předešlé. Pyramida má na severní straně charakteristickou „jizvu“, kterou ve 12. století vytvořil při pokusu o její rozebrání Saladinův syn Othman ibn Júsef. Po 8 měsících namáhavé práce se však dělníkům nepodařilo nic jiného než vytvořit tuto štěrbinu. Uvnitř pyramidy se rovněž nachází pohřební komora, ve které byl uložen čedičový sarkofág, který však byl při převozu do Anglie potopen i s lodí, která jej převážela. Do Menkauerovy pyramidy se také v minulosti dostali vykradači hrobů, proto je na mnoha místech poškozená.

Další výraznou dominantou tohoto areálu je mohutná socha Sfingy, která byla vytesána z jednoho kusu kamene a shlíží na Gízu. Sfinga je 74 metrů dlouhá, 6 metrů široká a v nejvyšším bodě dosahuje výšky 21 metrů. Socha vyobrazuje záhadné stvoření s tělem lva a lidskou tváří, které bylo Araby nazýváno „Otec hrůzy“. Archeologové se shodují na tom, že vznikla někdy v období mezi lety 2558 až 2532 př. n. l. za vlády Rachefa a považuje se za zobrazení krále. Lev je totiž odpradávna vzorem královské důstojnosti. Sfinga je nejstarším a skutečně ohromujícím dílem starověkého egyptského sochařství. V roce 1990 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, ale menší opravy na ní byly prováděny už v období 18. dynastie. V průběhu tisíciletí byla Sfinga několikrát kompletně zasypána pískem a opět vyhrabána. Naposledy ji ze zajetí písku dostal Ital Caviglia v roce 1925.

Sakkára

Asi 24 kilometrů jihovýchodně od centra Káhiry leží Sakkára, která je považována za jedno z nejbohatších archeologických nalezišť v Egyptě. Její dominantou je stupňovitá Džoserova pyramida, kterou údajně pro egyptského krále postavil věhlasný architekt Imhotep. Její výška je 62 metrů a rozměry základny činí 125 x 109 metrů. I když tato pyramida nedosahuje tak úctyhodných rozměrů jako pyramidy v Gíze, je považována za mnohem větší architektonický úspěch. Dokončena byla v roce 2648 př. n. l. a je tak považována za nejstarší, stále dochovaný, kamenný monument na světě. Imhotep pro její výstavbu použil pět kamenných mastab, které navršil na sebe. Každá výše uložená mastaba byla menší, než mastaby nacházející se pod ní, čímž vytvořil strukturu pyramidy. Na nádvoří před pyramidou se hluboko pod zemí nachází Jižní hrobka, v níž je údajně pochována králova duše.

Foto: Chris Hoare

Jižně od Džoserovy pyramidy si můžete prohlédnout pozůstatky Venísovy pyramidy, která byla místem posledního odpočinku posledního krále 5. dynastie. V roce 1881 byly zdokumentovány prostory této pyramidy a objeveny četné hieroglyfy. V minulosti byla Venísova pyramida zpřístupněna pro návštěvníky, kteří v ní však způsobili značné škody a dnes je proto pro veřejnost uzavřena. Ve značně pokročilém stupni rozpadu je také Tetiho pyramida, která zvenčí nevypadá nijak atraktivně. Uvnitř je však poměrně dobře zachovalá. Návštěvníci se příkrou chodbou mohou podívat do nevelké místnosti obložené bílým kamenem hustě popsaným hieroglyfy. Dále je možné pokračovat do skladovací místnosti nebo větší komory, která uchovává králův sarkofág. Ten je nejstarším sarkofágem a jeho vnější strany jsou ozdobeny starověkým egyptským pískem.

Abusír

Jen několik málo kilometrů jižně od Káhiry leží Abusír, který je charakterizován skupinou tří pyramid patřících málo známým králům a královnám 5. dynastie. Oproti pyramidám v Gíze jsou poměrně malé a také velmi zchátralé. Nejseverněji stojí Sahureova pyramida stavěná v letech 2487 – 2475 před Kristem, která je jako jediná přístupná. Stěny pyramidy byly vyzdobeny reliéfy s výjevy z faraonových vítězných bitev. Na její východní straně jsou patrné pozůstatky Sahureova zádušního chrámu.

Nejjižnější cíp areálu v Abusíru patří Neferirkareově pyramidě, která je ze všech zdejších pyramid největší. Jelikož byla narychlo dokončena hliněnými cihlami, jež brzy erodovaly, podařilo se z ní dochovat jen vnitřní kamenné jádro. V zádušním chrámu byly objeveny slavné svitky papyrů popsané hieratickým písmem. Po jeho rozluštění bylo možné nahlédnout do každodenní administrativní činnosti chrámů před 4000 lety. Papyry jsou v současné době uloženy v Britském muzeu v Londýně. Třetí a nejméně zachovalá je pyramida Niuserreova z let 2445 – 2421 před naším letopočtem, která byla postavena pro Neferirkareova syna.

Dahšúr

V nehostinné pouštní krajině asi 40 kilometrů od egyptské metropole se rozkládá malé pyramidové pole známé jako Dahšúr. Zpřístupněno pro turisty bylo v polovině 90. let 20. století, ale ani dnes není nijak hojně navštěvováno, prohlídka však určitě stojí za to. Kdysi dávno zde stávalo jedenáct pyramid, ale do dnešních dní se jich podařilo v nepříliš dobrém stavu dochovat pouhých pět. Dvě hlavní pyramidy byly postaveny pro faraona Snofreva, který byl otcem faraona Cheopse, jehož pyramida se tyčí v Gíze.

První byla tzv. Lomená pyramida, kterou je dnes možné považovat za jakousi nezdařenou předchůdkyní jehlanovitých pyramid. Stavitelé ji začali budovat se sklonem 55 stupňů, ale asi v polovině stavby zjistili, že je příliš strmá, proto ji dokončili se sklonem 44 stupňů. Díky těmto architektonickým nesrovnalostem má dnes výrazně „lomený“ vzhled, který ji dal také jméno. Lomená pyramida se však může pochlubit originálním obložením z bílých vápencových desek, které se dochovalo ve velmi dobrém stavu. Díky tomu si můžete udělat představu o tom, jak tyto monumentální hrobky vypadaly v době svého vzniku. Prostory pyramidy nejsou otevřeny pro veřejnost.

Jako druhou začal Snofrev budovat v Dahšúru Severní pyramidu známou také pod názvem Červená pyramida. Na ní je vidět, že se její stavitelé již vyvarovali chyb, které udělali na Lomené pyramidě a začali ji stavět pod sklonem 43 stupňů. Vytvořili tak 104 metrů vysokou pyramidu se 220 metry dlouhou stranou základny. V současnosti se tak jedná o třetí největší pyramidu v Egyptě. Její název Červená pochází ze středověku, když byl její obklad z bílého vápence rozkraden a odkryly se spodní načervenalé kameny. Je přístupná veřejnosti a návštěvníci se mohou úzkou chodbičkou dostat do tří pohřebních komor.

Jako hromada kamení dnes již vypadá Černá pyramida postavená pro faraona Amenemheta III. a netradičně také pro jeho manželku a děti. Její stavitelé však udělali velkou chybu a na její výstavbu použili nepálené cihly. Ty do sebe postupem času natáhly spodní vodu a rozpad pyramidy na sebe nenechal dlouho čekat. Dnes si tak v Dahšúru můžete prohlédnout jen 75 metrů vysoké torzo, které se z ní podařilo dochovat.

Fajjúm

Čtyři pyramidová pole naleznete také ve Fajjúmu ležícím asi 100 km směrem na jih od Káhiry. Pyramidy se rozkládají východně od oázy, která je největší v Egyptě, mezi pouští a Nilem. Stojí zde pyramidy Hawara, Láhún a Lišt. Všechny jsou však bohužel ve velmi špatném stavu, nezajímají proto turisty a příliš je nevyhledávají ani egyptologové. A to i přesto, že právě v pyramidě Hawara bylo na počátku 19. století objeveno 146 tzv. Fajjúmských portrétů. Ty byly namalovány mezi prvním až třetím stoletím před Kristem a byly na nich zobrazovány portréty lidí ukládaných do hrobů. Mnoho z Fajjúmských portrétů je dnes vystaveno v Egyptském muzeu v Káhiře. Ve Fajjúmu stojí také třístupňová Medúmská pyramida, která je připisována nejvýznamnějšímu dahšúrskému vládci Snofrevovi.